Zvuk. Vznik zvuku

Содержание

Слайд 2

Vznik zvuku Zvuk vzniká když se něco velmi rychle pohybuje dozadu

Vznik zvuku

Zvuk vzniká když se něco velmi rychle pohybuje dozadu
a

dopředu. Nazýváme to kmitáním nebo vibracemi.
Když něco kmitá nebo vibruje - rozkmitá nebo rozvibruje
to i okolní vzduch.
Např. kůže na bubnu, plechy v autě, hvízdání průvanu
pod dveřmi, chrastění kuliček…
Tuto skutečnost využívají hudební nástroje.
Слайд 3

Zdroj zvuku Zdrojem zvuku může být každé chvějící se těleso. Zvuk

Zdroj zvuku

Zdrojem zvuku může být každé chvějící se těleso.
Zvuk je

formou energie, která pochází z kmitání, například kytarových strun nebo lidských hlasivek.
Tomuto kmitání říkáme akustické vlny.
Akustické vlny se šíří od zdroje všemi směry. Šíří se různě v různých prostředích, např. ve vodě a v pevných látkách.
Слайд 4

Hádanka 1. Co se chvěje v těchto hudebních nástrojích? struna struna struna kov a kůže vzduch

Hádanka 1.

Co se chvěje v těchto hudebních nástrojích?

struna

struna

struna

kov a kůže

vzduch

Слайд 5

Dělení hudebních nástrojů Hudební nástroje dělíme do skupin podle toho, jakým

Dělení hudebních nástrojů

Hudební nástroje dělíme do skupin podle toho, jakým

chvěním v nich vzniká tón.
Jsou to nástroje:
STRUNNÉ
2. DECHOVÉ
3. BICÍ

Věděl bys některé zástupce
jednotlivých druhů
hudebních nástrojů?

Слайд 6

Hádanka 2. Víš, jak nazýváme zvuky, které vydávají hudební nástroje? Čím

Hádanka 2.

Víš, jak nazýváme zvuky, které vydávají hudební nástroje?
Čím rychleji

něco kmitá, tím vyšší tón to vyluzuje.

Jsou to tóny.

Слайд 7

Šíření zvuku Ve vodě a v pevných látkách se zvuk šíří

Šíření zvuku

Ve vodě a v pevných látkách se zvuk šíří lépe

než ve vzduchu. Proto můžeme slyšet zvuky pod vodou nebo za stěnou pokoje.
Ve vzduchoprázdnu
se zvuk nešíří vůbec.
Слайд 8

Rychlost šíření zvuku Zvuk se šíří vzduchem rychlostí asi 1 kilometr

Rychlost šíření zvuku

Zvuk se šíří vzduchem rychlostí asi 1 kilometr za

3 sekundy. To znamená, že za 1 sekundu urazí asi 330 metrů.
Odkud přichází zvuk vnímáte proto, že máme dvě uši. To, které je zvuku blíž, jej slyší o trošku dřív a hlasitěji.

BUM!

Слайд 9

Odraz zvuku Když zvuk dopadne na pevnou stěnu, odrazí se zpět.

Odraz zvuku

Když zvuk dopadne na pevnou stěnu, odrazí se zpět.

Слайд 10

Blesk a hrom Když se při bouřce zableskne, je vidět blesk

Blesk a hrom

Když se při bouřce zableskne, je vidět blesk a

chvíli po něm slyšíme zvuk hromu. Podle doby mezi bleskem a hromem se dá vypočítat, v jaké vzdálenosti od nás bouřka je.
Слайд 11

Opakování: Jak vzniká zvuk? Jak vzniká lidský hlas? Jak říkáme tělesům,

Opakování:

Jak vzniká zvuk?
Jak vzniká lidský hlas?
Jak říkáme tělesům, které vydávají zvuk?
Jakou

rychlostí se zvuk šíří?
Jak se šíří zvuk ve vzduchoprázdnu?
Jak dělíme hudební nástroje?
7. Jaký efekt při bouřce zaznamenáš jako první – blesk, nebo hrom?
8. Co je to ozvěna – popiš ji.
Слайд 12

Řešení: Jak vzniká zvuk? Zvuk vzniká chvěním pružných těles. 2. Jak

Řešení:
Jak vzniká zvuk?
Zvuk vzniká chvěním pružných těles.
2. Jak vzniká lidský

hlas?
Lidský hlas vzniká chvěním hlasivek.
3. Jak říkáme tělesům, které vydávají zvuk?
Tělesům, které vydávají zvuk, říkáme zdroje zvuku.
4. Jakou rychlostí se zvuk šíří?
Zvuk se šíří vzduchem rychlostí asi 1 kilometr za 3 sekundy.
Слайд 13

Řešení: 5. Jak se šíří zvuk ve vzduchoprázdnu? Ve vzduchoprázdnu se

Řešení:
5. Jak se šíří zvuk ve vzduchoprázdnu?
Ve vzduchoprázdnu se zvuk nešíří.
6.

Jak dělíme hudební nástroje?
Hudební nástroje dělíme na strunné, dechové a bicí.
7. Jaký efekt při bouřce zaznamenáš jako první – blesk, nebo
hrom?
Jako první se zablýskne, teprve potom je slyšet hrom.
8. Co je to ozvěna – popiš ji.
Ozvěna je odraz zvuku od pevné stěny.
Слайд 14

Zajímavosti o zvuku: Zvuk se šíří čtyřikrát rychleji ve vodě než

Zajímavosti o zvuku:

Zvuk se šíří čtyřikrát rychleji ve vodě než ve

vzduchu.
Poslouchá-li člověk příliš dlouho hlasité zvuky, poškozuje si sluch. Proto si lidé, kteří pracují v hlučném prostředí, sluch chrání chrániči.
Ze všech zvířat vydává nejhlasitější zvuky modrá velryba.
Její hlasitost byla zachycena až do vzdálenosti 850 km.
Ne všichni živočichové „poslouchají ušima.“ Například kobylka zelená „slyší“ nohama. Mává s nimi tak, aby slyšela, odkud zvuk jde.
Слайд 15

Zajímavosti o zvuku: Ryby „poslouchají“ zvuky celým tělem. Netopýři používají zvuk

Zajímavosti o zvuku:

Ryby „poslouchají“ zvuky celým tělem.
Netopýři používají zvuk k orientaci

v prostoru. Vysílají vysoké písklavé zvuky a zachycují jejich odraz od různých předmětů. Říkáme tomu echolokace.
Velryby stejným způsobem poznají v moři, jaké objekty jsou kolem nich.
Echolokace se používá i k testování materiálu. Například k testům v letadlech, zda v kovu nejsou trhliny.