1955 -1959 rok po roce poválečnými dějinami československa rok za rokem

Содержание

Слайд 2

Čtěte, prohlížejte, vybírejte, upravujte... Tato prezentace je určena pouze pro vzdělávací účely!

Čtěte, prohlížejte,
vybírejte, upravujte...

Tato prezentace je určena pouze pro vzdělávací účely!

Слайд 3

1955

1955

Слайд 4

1950 1955 Československé stavby mládeže Mládežnické budovatelské hnutí vzniká v Československu

1950

1955

Československé stavby mládeže

Mládežnické budovatelské hnutí vzniká v Československu po druhé světové válce
po

roce 1948 mládež stavěla Trať mládeže nebo Trať družby do Sovětského svazu, přehrady a průmyslové kombináty (Ostravsko)
Слайд 5

1950 1955 Na jednom z dřevěných domečků svazáckého města ve Vratimově

1950

1955

Na jednom z dřevěných domečků svazáckého města ve Vratimově uvidíte heslo:

My stavíme stavbu, stavba staví nás! Z hlavní brány tábora vycházejí časně ráno, odpoledne i v noci na ranní, odpolední a noční směny průvody chlapců a děvčat se svazáckou vlajkou v čele a s písničkou na rtech. Dvacet minut chůze dělí tábor od staveniště. Na pracovištích stojí mladí z vratimovského tábora svým nadšením v čele. Uplatnili se při vysoké peci jako na blokovně, uplatňují se na ocelárně jako na konticáglovně. O jejich pracovních úspěších i tady, kde výkony nad 100 % jsou jakousi čestnou samozřejmostí, je nutno hovořit s opravdovým uznáním. Přišli sem svazáci s nejrůznějším povoláním – a zde student, dělník, rolník, všichni vytvořili pracovní kolektiv, který se musel prokousávat nezvyklostí práce v prvních dnech a který dnes pracuje údernicky. V každé četě a ve většině brigád jsou ustaveny politické kroužky. Velký úspěch mají také kroužky čtenářské, které se připravují na splnění Fučíkova odznaku. A právě práce v těchto kroužcích je velmi záslužná, vždyť mnoha mladým soudruhům se teprve tady otevřely oči, teprve na Stavbě pochopili plytkost všelijakých těch detektivek, kovbojek a jiných škvárů, které dříve četli, teprve tady pochopili pravé hrdinství a pravou hodnotu v literatuře.

z časopisu určeného účastníkům staveb mládeže

Слайд 6

1955 Barákova komise tzv. Barákova komise působila od ledna 1955 z

1955

Barákova komise

tzv. Barákova komise působila od ledna 1955 z podnětu tehdejšího prvního

tajemníka KSČ Antonína Novotného
měla se vyrovnat se zločiny padesátých let, především s případy odsouzených komunistů
účelem komise nebylo ony události vyšetřit, ale jaksi je politicky uzavřít...
Слайд 7

1950 1955 v komisi pracovali i lidé, kteří se na nezákonnostech

1950

1955

v komisi pracovali i lidé, kteří se na nezákonnostech padesátých let sami

podíleli…
předseda komise Rudolf Barák byl ministrem vnitra od roku 1953, podepsal se například na procesech proti příslušníkům bezpečnostních složek nebo s tzv. buržoazními nacionalisty v čele s Gustávem Husákem!
zástupce generálního prokurátora dr. Švach několik let předtím navrhoval trest smrti pro Marii Švermovou!
Слайд 8

1950 1955 byli zatčeni někteří vyšetřovatelé StB, například Bohumil Doubek a

1950

1955

byli zatčeni někteří vyšetřovatelé StB, například Bohumil Doubek a Vladimír Kohoutek

– nejvyhlášenější ze všech vyšetřovatelů, ale roky, k nimž byli odsouzeni, nikdy neodseděli a již v roce 1958 byli propuštěni…
propuštěni byli i někteří političtí vězni, samozřejmě komunističtí – Eduard Goldstücker nebo Artur London a Vavro Hajdů, odsouzení se Slánským

Výsledky práce komise

celková bilance Barákovy komise: v 52 případech byly rozsudky nespravedlivé ve 213 byly příliš tvrdé 97,4 % rozsudků bylo v pořádku – takže žádná skutečná revize…

Слайд 9

1950 1955 Vídeňská výzva Světové rady míru 2. dubna končila kampaň

1950

1955

Vídeňská výzva Světové rady míru

2. dubna končila kampaň Vídeňské výzvy Světové

rady míru proti přípravě atomové války
ze třináctimilionového Československa podepsalo výzvu devět a půl milionu občanů – údajně dobrovolně a z vlastní iniciativy…

Světová rada míru (World Council of Peace, WCP)
vytvořena roku 1950
prvním předsedou F. Joliot-Curie
ČSR byla zakládajícím členem

Слайд 10

1950 1955 Stalinův pomník nad Prahou 1. května 1955 byl v

1950

1955

Stalinův pomník nad Prahou

1. května 1955 byl v Praze odhalen největší

Stalinův pomník mimo SSSR

„Pro věky je určen tento památník československo-sovětského přátelství, který se zdvihá nad Prahou.“
místopředseda vlády Václav Kopecký

Слайд 11

1950 1955 První celostátní spartakiáda zahájena 23. června 1955 nahradila někdejší

1950

1955

První celostátní spartakiáda

zahájena 23. června 1955
nahradila někdejší sokolské slety a

téměř dokonale se jimi inspirovala…
jiný ideový (nyní ideologický) obsah – oslava komunistického režimu a jeho úspěchů
Слайд 12

1956

1956

Слайд 13

1950 1956 XX. sjezd Komunistické strany SSSR Stalin skutečně byl uctíván

1950

1956

XX. sjezd Komunistické strany SSSR

Stalin skutečně byl uctíván jako Bůh a

odhalení, že nejen nebyl Bůh, ale dokonce se dopustil strašlivých zločinů, se sovětské společnosti nepřijímalo snadno…

přečtěte si projev…

Слайд 14

1950 1956 Ozvuky odsouzení „kultu osobnosti“ v Maďarsku, v Polsku i

1950

1956

Ozvuky odsouzení „kultu osobnosti“

v Maďarsku, v Polsku i v Československu vedly veřejné i poloveřejné

diskuse (nekritizoval se otevřeně Stalin), tiše k nápravě některých zločinů
ve střední Evropě se změny nejdřív promítly v Polsku

komunistický režim se svými represemi ve střední Evropě trval i nadále, prodělal však liberalizaci
– krutá stalinistická padesátá léta rokem 1956 fakticky skončila…

v Maďarsku vyústily nakonec postupné změny a liberalizace v povstání a sovětskou intervenci

Слайд 15

1950 1956 Vlažné přijetí projevu funkcionáři KSČ v Československu reformní proces

1950

1956

Vlažné přijetí projevu funkcionáři KSČ

v Československu reformní proces po XX. sjezdu KSSS

zdaleka tak dramatický nebyl
ÚV KSČ o závěrech sjezdu opakovaně jednal – jako by si dlouho neuvědomovali nebo nechtěli uvědomit, k čemu na sjezdu došlo…
ze svých funkcí byl odvolán ministr národní obrany Alexej Čepička

všichni však přece jen v nové situaci nemlčeli, ozvala se skupina studentů a někteří spisovatelé...

podívejte se na TV portrét A. Čepičky

Слайд 16

1956 Hrubínův projev K důstojnosti člověka patří svědomí. Když volně píši

1956

Hrubínův projev

K důstojnosti člověka patří svědomí. Když volně píši a vydávám,

mohu být opravdu spokojen a nechtít víc? Mohu, ale jen tehdy, dokud líc mé volnosti nemá rub umlčování druhého. Já píši a vydávám, ale zdalipak měl to právo například Jiří Kolář, básník mně poetikou odlehlý, kterého si však vážím jako příkladu, jak si nic v životě ani v práci neulehčovat? Jiří Kolář, básník s původem kladenského proletáře, jemuž opravdu nikdy nešlo o osobní prospěch, ale vždycky o věc lidu a socialismu, a který se v sobě raději do krve rozdírá, než aby se přizpůsobil a lízal paty, byl brutálním útokem v Tvorbě zahnán do izolace a posléze existenčně zničen.
To je nelidské, to je nekulturní! Kdo z nás si spokojeně chodí, spokojeně píše, spokojeně pobírá honoráře a klidně usíná, kdo se staví, jako by o ničem nevěděl, kdo řekne nahlas: Zde se děje křivda!, je zakuklený maloměšťácký sobec - a ten, kdo se dokáže jen tajně stydět, je zbabělec. Jsou a budou snahy tyto skutečnosti přejít, zastřít, ošolíchat, znevážit; ale každá taková snaha naši hanbu ještě zvětší. Nehanbí-li se mnohý z nás dnes, budou se za nás jednou hanbit naše děti.

František Hrubín na II. sjezdu spisovatelů v dubnu 1956

Слайд 17

1957

1957

Слайд 18

1950 1957 Československo-čínská smlouva Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou

1950

1957

Československo-čínská smlouva

Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou republikou a Čínskou

lidovou republikou
Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSR a vládou ČLR
podepsány 27. března v Pekingu

zplnomocněnec prezidenta Československé republiky V. Široký v. r.
zplnomocněnec předsedy Čínské lidové republiky Čou En-laj v. r.
Národní shromáždění projevilo se smlouvou souhlas dne 4. července 1957
prezident republiky ji ratifikoval dne 23. července 1957
nabyla účinnosti 1. srpna 1957

Слайд 19

1950 1957 Reforma národního pojištění byla vyhlášena 1. ledna 1957 stanovena

1950

1957

Reforma národního pojištění

byla vyhlášena 1. ledna 1957
stanovena hranice důchodového věku u

mužů na 60 let a u žen na 55 let

rok 1957 nebyl z ekonomického hlediska pro Československo příznivý, vedoucí muži komunistického hospodářství museli konstatovat, že dochází k ekonomické krizi

Слайд 20

1950 1957 Krize státem řízeného hospodářství příjmy obyvatel i přes zpomalení

1950

1957

Krize státem řízeného hospodářství

příjmy obyvatel i přes zpomalení růstu mezd překročily

plánovanou kvótu
zvýšený plán výroby spotřebního zboží byl splněn jen na polovinu
vyčerpaly se zásoby v obchodě vytvořené v roce 1955
kolektivizace zemědělství způsobila pokles či stagnaci zemědělské výroby
tempo růstu národního důchodu se zastavilo – finanční rezervy připravené pro denivelizaci mezd se téměř vyčerpaly...
Слайд 21

1950 1957 Nereálné hospodářské úvahy a plány chybná představa vedoucích politiků

1950

1957

Nereálné hospodářské úvahy a plány

chybná představa vedoucích politiků a ekonomů:
rychlý vzestup

životní úrovně automaticky vyvolá aktivní zájem pracujících o hospodářské výsledky podniků a povede k růstu pracovního výkonu
z politických důvodů se obávali řešit situaci rázným zásahem proti živelnému růstu příjmů
napětí na trhu a rozpor mezi příjmy obyvatel a fondy spotřebního zboží se rychle zostřovaly – klíčový ekonomický problém s politickými a sociálními důsledky…
Слайд 22

1957 Vliv maďarských událostí roku 1956 českoslovenští komunisté se obávali demonstrací

1957

Vliv maďarských událostí roku 1956

českoslovenští komunisté se obávali demonstrací proti režimu


Dvanáctého až třináctého října 1957 došlo totiž na Václavském náměstí v Praze k poměrně neočekávané události. Jeden důstojník zde chtěl perlustrovat vojína československé lidové armády za to, že ho odmítl pozdravit. To vyvolalo bouři u kolemjdoucích lidí, kteří proti tomu protestovali. Údajně se zde srotily stovky lidí a onen důstojník byl dokonce fyzicky napaden. Vyžadovalo to tedy reakci. Václavské náměstí muselo být vyklizeno a hned druhý den byla přijata opatření k zamezení podobných akcí a vyhlášena akce proti tzv. chuligánům a výtržníkům...

Слайд 23

1950 1957 Tažení proti rock´n´rollu za chuligány a výtržníky byli označeni

1950

1957

Tažení proti rock´n´rollu

za chuligány a výtržníky byli označeni i tanečníci rock´n´rollu došlo

k zatýkání mladých lidí, kteří provozovali tuto hudbu
celkem bylo v rámci tohoto tažení odsouzeno 303 lidí…
Слайд 24

1950 1957 Premiéra velkofilmu „Proti všem“ 4. října 1957 premiéra adaptace

1950

1957

Premiéra velkofilmu „Proti všem“

4. října 1957 premiéra
adaptace díla Aloise Jiráska režíroval

Otakar Vávra
navazoval na předchozí dva filmy s husitskou tématikou Jan Hus a Jan Žižka
husitská trilogie byla nejambicióznějším projektem v dosavadních dějinách nejen znárodněné kinematografie, ale čsl. filmového průmyslu vůbec

všechny tři filmy čítaly dohromady 347 minut
jejich výroba si vyžádala 344 natáčecích dnů a 33 milionů korun

Слайд 25

1950 1957 tvůrci se snažili do těchto historických filmů implantovat aktuální

1950

1957

tvůrci se snažili do těchto historických filmů implantovat aktuální politické prvky

a vysloužit si tak pochvalu komunistických funkcionářů
likvidace sektářství v husitských řadách měla připomínat odhalení domnělých zrádců v komunistické straně – film šel ale do kin v době, kdy někteří z nich již opouštěli zdi žalářů – anachronismus
politický posun – přijetí filmovou publicistikou
zatímco Jan Hus byl po premiéře v roce 1954 vynášen českými novináři do nebes, o tři roky později byl závěrečný díl trilogie podroben drtivé kritice…
Слайд 26

1950 1957 Novotný v čele strany a státu zemřel prezident Antonín

1950

1957

Novotný v čele strany a státu

zemřel prezident Antonín Zápotocký

nástupce „soudruh prezident“

Antonín Novotný
Слайд 27

1958

1958

Слайд 28

1950 1958 EXPO 58 17. dubna byla v Bruselu zahájena světová

1950

1958

EXPO 58

17. dubna byla v Bruselu zahájena světová výstava EXPO 58
„nepřímý

důkaz“ sjednocování Evropy a světa vůbec
Слайд 29

1950 1958 Československý úspěch československá expozice na světové výstavě v Bruselu

1950

1958

Československý úspěch

československá expozice na světové výstavě v Bruselu získala v celkovém

hodnocení v mezinárodní soutěži mimořádně a nečekaně hlavní cenu, zlatou hvězdu a dalších třináct významných ocenění!
Слайд 30

1950 1958 Architektura se vrací ke kořenům novátorské použití nové techniky

1950

1958

Architektura se vrací ke kořenům

novátorské použití nové techniky v konstrukci

demontovatelných pavilonů – ocelová kostra v kombinaci skla s plastickými hmotami, dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty

českoslovenští architekti po ideologických zásazích padesátých let a vnuceném socialistickém realismu navázali na světovou úroveň meziválečné československé architektury
vzhledem k mimořádnému úspěchu bylo rozhodnuto o přenesení staveb bruselské expozice do Prahy

Слайд 31

1958 Laterna Magika mezinárodní ohlas na výstavě EXPO 58 režisér Alfréd

1958

Laterna Magika

mezinárodní ohlas na výstavě EXPO 58
režisér Alfréd Radok a scénograf

Josef Svoboda
integrovali filmový obraz s výstupy živého herce nebo tanečníka
řada významných tvůrčích osobností:
Evald Schorm, Miloš Forman, Jiří Trnka, Ján Kadár, Elmar Klos, Jiří Srnec, Jan Švankmajer, Juraj Jakubisko

po úspěchu bylo pro Laternu Magiku přebudováno Kino Moskva v Praze
polyekrán a kinoautomat - vzácný exportní artikl, který reprezentoval zemi a podle záměrů stranických představitelů její politický systém...

Слайд 32

1950 1958 První text-appeal v Redutě 15. ledna představily se tam

1950

1958

První text-appeal v Redutě

15. ledna
představily se tam již kulturní ikony pozdějších

šedesátých let – Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Ivan Vyskočil

na konci roku 1958 zahájilo v Praze provoz Divadlo Na zábradlí
premiérou hry Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila „Kdyby tisíc klarinetů“
- později úspěšný film (i v zahraničí)

Слайд 33

1958 XI. sjezd KSČ 18. až 21. června v Praze již

1958

XI. sjezd KSČ

18. až 21. června v Praze
již pod patronací Antonína

Novotného
vypočítávány úspěchy při budování socialismu

podívejte se na TV reportáž o sjezdu

Слайд 34

1950 1958 Jazz se hraje veřejně? 31. května proběhlo finále soutěže

1950

1958

Jazz se hraje veřejně?

31. května proběhlo finále soutěže Hledáme písničku pro

všední den

většina písní, které zazněly, vycházela z jazzu
z hudby, která byla ještě pár let před tím v Československu potlačována a zakázána
nyní tedy tento hudební styl bylo možno hrát veřejně – došlo k velkému posunu v kultuře, zejména v hudbě

Слайд 35

1950 1958 „Zbabělci“ Josefa Škvoreckého velevýznamná událost na poli literárním vyšel

1950

1958

„Zbabělci“ Josefa Škvoreckého

velevýznamná událost na poli literárním
vyšel naprosto výjimečný generační román
neobešlo

se to bez skandálu
autor obviněn z „dekadentního naturalismu a reakčního individualismu“
režim proti němu rozpoutal štvavou kampaň
zákaz publikování děl Josefa Škvoreckého
spousta lidí autorovi naopak vyjadřovala sympatie a podporu
Слайд 36

1950 1958 První kniha, kterou jsem nabídl nakladatelství v roce 1956,

1950

1958

První kniha, kterou jsem nabídl nakladatelství v roce 1956, poté co

se Stalin bezpečně proměnil v mrtvolu, byl Konec nylonového věku. Cenzoři román bystře zabavili a román zakázali jako pornografii, protože jsem v ní užil slovo ňadra pro ženská, vůbec ne obnažená prsa. Když jsem cenzorce navrhl, že bych místo ňadra mohl použít kozy, neboť tak tomu říkají pracující, vyhodila mě z kanceláře. Proto mě velice překvapilo, když cenzura neměla námitky proti Zbabělcům, které jsem nakladatelství nabídnul v domněnce, že po karambolu se svou pornografií nemám co ztratit. Netušil jsem, že ten úžasný liberalismus tiskových dozorců způsobilo rozhodnutí stalinské frakce prezídia ústředního výboru strany použít mě jako nástroj pro zákulisní boj s literární frakcí, jejíž akcie tehdy stoupaly. Potřebovali názorný příklad, kam by vedlo uvolnění cenzurní praxe. Román, který by odpovídal jejich pojetí dekadentního naturalismu a reakčního individualismu. Tím terčem se také stal. Po čtrnáct dní se dennodenně objevovaly recenze ve všech celostátních denících a časopisech a pak se hon přenesl do krajských a místních listů. Ředitel svazového nakladatelství Láďa Fikar dostal výpověď a zrovna tak šéfredaktor Víťa Kocourek a pět nebo šest dalších redaktorů. Novinář, který propašoval kladnou recenzi do Večerní Prahy, dostal rovněž padáka. Já ztratil redaktorské místo ve Světové literatuře. Potom prezident Novotný osobně zatratil román na jakémsi stranickém kongresu a moje tchyně, prostá žena z lidu, mi nabídla, že schová cennosti a vkladní knížky. Má žena odvezla mé rukopisy k otci do Náchoda, který je s pomocí sokolských spiklenců ukryl v jedné vesnici, asi dvacet km od mého rodného města. Vypadalo to, že se mi naskytne opožděná příležitost stát se horníkem na uranu…

z pamětí J. Škvoreckého

Слайд 37

1950 1958 Soupis kočovných a polokočovných osob musely být do něj

1950

1958

Soupis kočovných a polokočovných osob

musely být do něj zapsány kočující

osoby, převážně to byli Romové
byli zapsáni i ti, kteří měli trvalé bydliště i zaměstnání, pokud údajně posílali manželku či družku žebrat nebo vykonávat prostituci
důkazy o žebrotě či prostituci však směrnice nepožadovaly…
Слайд 38

1959

1959

Слайд 39

1950 1959 První festival československého filmu koncem února 1959 v Bánské

1950

1959

První festival československého filmu

koncem února 1959 v Bánské Bystrici
velmi významná událost

v československé kultuře
tvrdá kritika současných českých filmů ze strany představitelů KSČ
pro některé tvůrce to mělo vážné následky…
Слайд 40

1950 1959 Na konferenci měli hlavní referáty ministr kultury Václav Kahuda

1950

1959

Na konferenci měli hlavní referáty ministr kultury Václav Kahuda a filmový

teoretik Jan Kliment… Ministra ale více zajímaly chyby a ty viděl hlavně sociologicky. Obvinil nejprve nejmenované režiséry, že jejich filmy ze současnosti jsou omezeny téměř výlučně na téma ze soukromého života. Proč, to se ministr nezeptal. A to na příběhy nikoli optimistické. Byl by zajímavý i prostý statistický výkaz, pravil dále, který by ukázal, kolik filmů spatřuje naši současnost výlučně mezi starými, rozbitými baráky, kde život probíhá na pavlači či v ušpiněném bytě. V tomto zobrazení spatřoval ministr zcela jednoznačně vliv italského neorealismu. Nenapadlo ho, že by to také mohl být vliv české skutečnosti, jejímž nejvíce pociťovaným rysem byla v této době beznadějná bytová krize, zachycená velmi realisticky v Třech přáních.
Společenská kritika nebyla tehdy už v Bánské Bystrici pokládána za velezradu, tresty však přesto dopadaly tvrdě. U filmu Tři přání byla zastavena výroba dalších kopií a byl vydán zákaz komukoli jej promítnout, takže většina účastníků konference jej vůbec neviděla, přesto však zatratila. Cenzura škrtla jakoukoli zmínku o filmu v tisku a vyzmizíkovala jej také ze seznamu barrandovské produkce roku 1958, takže dodnes ve všech statistikách chybí…

Josef Škvorecký „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“

Слайд 41

1950 1959 VII. světový festival mládeže a studentstva ve Vídni na

1950

1959

VII. světový festival mládeže a studentstva

ve Vídni na začátku srpna
téměř

čtrnáctidenní akce
velký počet útěků československých občanů z Československa do Rakouska
referoval o tom rakouský tisk i rozhlas

„Za mír, přátelství a mírovou spolupráci!"

Слайд 42

1950 1959 Dne 1. 8., při návratu do Československa, se během

1950

1959

Dne 1. 8., při návratu do Československa, se během cesty z

Vídně k československo-rakouské hranici většina manekýnek, včetně vedoucího soudruha Konečného, opila a při příjezdu na rakouskou celnici došlo k nevhodným scénám a chování některých manekýnek, které byly pod vlivem alkoholu sprosté, hrubé nadávky, vyhrnování sukní a podobně. Jedna z opilých žen ztropila na celnici scénu s pláčem a chtěla se vrátit do Vídně, kde se zamilovala do jistého hudebníka. Rakouští orgánové se však právem domnívali, že se nechce vrátit domů a že je ostatními násilně odváděna. Přemlouvali ostatní, aby ji nechali ve svobodném Rakousku. Jmenovaná musela být delší dobu přemlouvána a uklidňována…
Podle dosavadních zpráv, potvrzených i rakouským tiskem, emigrovalo během festivalu celkem šest lidí, a sice dva Češi, dva Maďaři, jeden Rumun a jeden Jugoslávec. Z našich účastníků festivalu emigroval 27. 7. Edvard Zelenka a 30. 7. Otto Litmann...
Naše emigrace svoji činnost zaměřila zejména na zásobování protifestivalových informačních center a výstav, různými emigrantskými plátky, jako ku příkladu Svědectví, pozdravné karty určené československým delegátům od tzv. mladých Čechoslováků v exilu a podobně. Všechna tato centra byla zaplavena velkým množstvím nejrůznějšího buržoazního a protifestivalového tiskového materiálu, novin, letáků, emigrantských tiskovin, Pasternakova Doktora Živago a podobně...

informace náčelníka první zprávy ministerstva vnitra (rozvědky) plukovníka Jaroslava Millera

Слайд 43

1950 1959 Nobelova cena pro Heyrovského 10. prosince 1959 udělování v

1950

1959

Nobelova cena pro Heyrovského

10. prosince 1959 udělování v Oslu cenu za

chemii získal český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský za objev a rozpracování analytické polarografické metody